Větší únava, zhoršení nálady? Citlivostí na změnu počasí může trpět až 80 procent lidí

Lidí citlivých na změny počasí za poslední víc než půl století výrazně přibylo. Podle vědců je to životem ve městech a odtržením od přírody. Meteosenzitivních jedinců je v západoevropské populaci podle některých studií až osmdesát procent. S podzimem souvisí i sezónní afektivní porucha. Velkou zkušenost s ní mají ve Skandinávii.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Ví se, že úzkostné a depresivní stavy přicházejí s tím, jak ubývá světla. Je to samostatná diagnostická kategorie,“ říká Marie Těthalová | Zdroj: Profimedia

Na podzim jsou náhlejší změny počasí častější než třeba v létě. Zatímco některé z nás výkyvy teplot nebo tlaku vzduchu neovlivňují vůbec, jiní je vnímají velmi citelně.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak se projevuje meteosenzitivita? Odpoví reportáž Martiny Rasch

„V meteorologickém slovníku najdete výraz meteorosenzitivita, tento výraz se už ale běžně zkracuje na meteosenzitivitu,“ vysvětluje klimatolog a biometeorolog Martin Novák z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Častější výkyvy teplot zatěžují náš termoregulační systém, protože se lidský organismus snaží udržet komfortní teplotu těla. „Pokud se vyskytují ve vnějším prostředí výrazné výkyvy teplot, tak termoregulační systém musí reagovat. A jakmile reaguje, tak tomu tělu spotřebovává energii,“ doplňuje k tomu, proč na některé jedince působí změny počasí únavně.

Únava bez světla

Na podzim na nás má kromě chladu vliv také úbytek světla. Delší období s malým množstvím slunečního jasu může vést k větší únavě a vyčerpání.

Sebevražd během pandemie ubylo. ‚Vyhráno ale není,‘ míní šéf Národního ústavu duševního zdraví

Číst článek

„Vstáváme do tmy a z práce se vracíme zase do tmy. Delší období tmy může vést k tomu, že jsme vyčerpanější a že se necítíme v pohodě,“ říká Marie Těthalová z časopisu Psychologie DNES.

Za méně slunečního záření, ať už přímého nebo rozptýleného oblačností, můžou inverze, kdy teplota vzduchu s výškou stoupá a vytváří se nízká vrstevnatá oblačnost. Jak říká Martin Novák, který se zabývá dopadem počasí na člověka, v noci se zase veřejné osvětlení od nízké oblačnosti odráží, tma pak není dostatečná natolik, aby se spustily chemické procesy v mozku a organismus si tak řádně odpočinul.

„Obvyklou reakcí i u zdravých lidí je, že se po pár dnech cítí nezvykle utahaní,“ popisuje.

Podzimní zhoršení psychiky

To, že se má změnit počasí, pociťují i lidé po úrazech nebo s různými chronickými onemocněními, ať už kardiovaskulárními nebo třeba s astmatem. Na podzim se ovšem může objevit i sezónní afektivní porucha.

Že světlo a spánek je lepší než lékař, věděl i Lotrando. Co může způsobovat jejich nedostatek?

Číst článek

„Ví se, že úzkostné a depresivní stavy přicházejí s tím, jak ubývá světla. Je to samostatná diagnostická kategorie. A právě lidé se sezónní afektivní poruchou se mohou na podzim a v zimě docela trápit,“ říká Marie Těthalová.

Dobrou volbou je v takovém případě chodit ven a co nejvíce se slunečním paprskům vystavovat. Další možností je umělé intenzivní světlo neboli světelná terapie. Právě ta se běžně využívá v severských zemích, kde mají s nepříjemnými stavy sezónní afektivní poruchy velkou zkušenost. 

„Na severu je to úplně běžná praxe. Dokonce mají v domech světelné místnosti, kde se vystavují tomu intenzivnímu světlu. Tak 20 minut po ránu vám pomůže dobít energii, a to nejen psychicky, ale i fyzicky. Všechno spolu souvisí.“

Pomáhá životospráva a pohyb

Univerzální recept na to, jak si s vlivem počasí na organismus poradit, neexistuje. Smysl má ale určitě zdravá životospráva a taky dostatek pohybu.

Jakákoliv tělesná aktivita, nejlépe na čerstvém vzduchu a za nejrůznějšího počasí, zlepšuje jak fyzickou kondici, tak i odolnost organismu vůči změnám počasí.

„Tím, že lidstvo a hlavně západní kultura přestala do značné míry žít v přirozeném prostředí – většina lidí bydlí ve městech, do práce jezdí v klimatizovaném autě, v práci jsou v klimatizovaných místnostech –, tak se zpřetrhaly vazby s vnějším přirozeným prostředím. Počet meteosenzitivních lidí se ve druhé polovině 20. století poměrně výrazně zvyšoval. Některé výzkumy ukazují, že dnes je meteosenzitivních 70 až 80 procent západoevropské populace,“ uzavírá biometeorolog Martin Novák.

Poslechněte si reportáž Martiny Rasch.

Martina Rasch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme