Poslanci v pátek schválili dodatečné zvýšení důchodů o 300 korun od ledna nad zákonnou valorizaci. K podobnému kroku vláda přistoupila i v minulých letech. Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady vlády Evy Zamrazilové jde o známku toho, že s valorizačním schématem není něco v pořádku a mělo by se upravit. „Bylo by vhodné držet se poměru čistá mzda-důchod. Ten dosahuje dnes asi poloviny, k hrubé průměrné mzdě je to 40 procent,“ radí ekonomka.

Speciál Praha 0:05 31. července 2021 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Jinak si ale myslím, že valorizační schéma není nastaveno nijak špatně – víceméně pokrývá důchodcovskou inflaci plus polovinu růstu reálných mezd,“ dodává.

Šéfka resortu práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) je přesvědčená, že přidat důchodcům je nezbytné. „České důchody jsou stále nízké,“ připomíná a upozorňuje, že přes půl milionu seniorů pobírá měsíčně necelých 14 tisíc korun.

„Všichni přitom vidíme, jak se v posledních měsících zdražuje. A myslím, že se shodneme na tom, že lidé, kteří celý život pracovali a budovali naši zemi, nemají ve stáří živořit.“

Ministryně si uvědomuje, že další výdaj na důchody bude potřeba ve státním rozpočtu dorovnat. „Bude se muset šetřit – návrh státního rozpočtu na příští rok s tím ale počítá. Pevně doufám, že stihneme schválit ještě digitální daň.“

Připomíná také, že z České republiky každoročně odtéká až 300 miliard korun na ziscích z nadnárodních společností, s čímž je třeba něco dělat.

Extrémně neefektivní krok

Ekonomka Zamrazilová ale poukazuje na to, že digitální nebo sektorová daň přinesou do rozpočtu každá po třech až čtyřech miliardách. Tři sta korun nadstandardní valorizace přitom vyjde státní kasu na deset až jedenáct miliard.

„Vidíte, jak je to plošné opatření drahé a skutečně ani tak razantními a poměrně kontroverzními kroky, jako je sektorová nebo digitální daň, to nepokryjí,“ varuje předsedkyně Národní rozpočtové rady a navrhuje zaměřit se cíleně na podporu nejohroženější skupiny seniorů – těch v hmotné nouzi.

„Nejchudším tři stovky nepomůžou, výšepříjmoví důchodci to pocítí velmi málo, ale státní rozpočet to pocítí podstatně. Toto plošné nadstandardní zvyšování důchodů je extrémně neefektivní,“ říká Zamrazilová.

První zástupce ředitele Sociologického ústavu Akademie věd České republiky Tomáš Kostelecký navíc připomíná, že pandemie covidu-19, která zanechává v rozpočtu státu hlubokou stopu, dopadla na seniory spíš v oblasti zdravotnictví, než ekonomiky.

„Co se týče ekonomického dopadu, tak přímý dopad jsme nepozorovali. Důchodci dostávali penze stabilně, v tomto směru na tom nebyli hůře než mnohé profese – například živnostníci, kteří museli zavřít své firmy, nebo dokonce zkrachovali.“

Uznává ale, že inflace jako sekundární efekt koronavirové krize obecně dopadá na občany s nižšími příjmy, mezi které nemálo seniorů patří. „Zdražování základních věcí se penzistů dotkne,“ uzavírá.

Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Martiny Maškové a Martina Matějky.

Martina Mašková, Martin Matějka, marz Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít