Jednání Australanů s českými úřady dál váznou. Kvůli těžbě lithia se nejspíš spojí s ČEZ

  • Pokud by se australská firma European Metal Holdings (EMH), která chce na Cínovci těžit lithium, nespojila s polostátním podnikem ČEZ, její projekt by byl zřejmě neprůchodný. Radiožurnálu to řekl Richard Pavlík, jednatel společnosti Geomet, kterou EMH vlastní.
  • Právě Geomet firmě v Česku zajišťuje potřebná povolení a řídí průzkum cínoveckého ložiska.
  • Podle zjištění Radiožurnálu ale ministerstvo životního prostředí povolení na průzkum v pátek prodloužilo jen do konce roku 2020, tedy o rok a půl. Firma přitom žádala o pětiletou lhůtu.

Praha (Aktualizováno: 15:47 17. 7. 2019) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

ČEZ si chce nyní udělat studii proveditelnosti těžby lithia a do konce roku se rozhodne o dalším postupu | Zdroj: Fotobanka Pixabay

O dohodě mezi EMH a ČEZ v úterý informoval na speciálním brífinku ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) a šéf ČEZ Daniel Beneš. Podle ministra bude díky případnému vstupu ČEZ do projektu těžařů lithium „opět pod kontrolou státu“.

To, že australské společnosti s akciemi na tamní burze zřejmě nic jiného než se spojit s nějakou státní firmou nezbývalo, dokládá i další vysvětlení Pavlíka, co od spojení s ČEZ očekává. „Jednoznačně ten důvod je, že jsme chtěli, aby se náš projekt vůbec zprůchodnil. Byl totiž značně utlumen okolnostmi, které tady nastaly po volbách v roce 2017,“ popsal.

‚Krádež za bílého dne‘

První povolení zkoumat zásoby lithia na Cínovci získal Geomet od ministerstva životního prostředí už v roce 2010, jenže před posledními parlamentními volbami v říjnu 2017 se situace začala hrotit.

ČEZ se bude zajímat o možnost těžby lithia u Cínovce. Holdingu EMH půjčí přes 50 milionu korun

Číst článek

Politici z KSČM, SPD a hnutí ANO začali zpochybňovat australského vlastníka a šéf ANO Andrej Babiš tehdy obvinil ČSSD z „krádeže za bílého dne“.

K té mělo dojít podpisem memoranda mezi EMH a tehdejším ministrem průmyslu Jiřím Havlíčkem z ČSSD na sklonku léta 2017. Těžař se přitom v dokumentu zavazoval, že chce do budoucna spolupracovat se státem a případný podnik na zpracování lithia a další navazující výrobu směřovat do Česka.

Urychlené spojení

Pro EMH tak nastaly nejen reputační, ale i technické problémy s povolováním další činnosti. „Další povolení jsme sice po značných peripetiích dostávali, ale viděli jsme, že takto bychom pokračovali dalších deset nebo patnáct let než bychom se dopracovali ke kýženému výsledku – že budeme mít na stole soubor všech povolení a kompletní projekt,“ vysvětlil Radiožurnálu Pavlík.

„Bez toho, že bychom se zapojili do procesu s nějakým českým partnerem, nejlépe se státní účastí, tak by ten projekt průchodný nebyl,“ dodal.

Fakt, že firma nebyla v jednáních s úřady v poslední době příliš úspěšná, svědčí i zjištění Radiožurnálu o posledních rozhodnutí ministerstva životního prostředí (MŽP). To povolení na průzkum Cínovce prodloužilo Geometu jen do konce roku 2020, tedy o rok a půl, zatímco firma žádala jeho prodloužení o pět let.

Rozhodnutí je z minulého pátku a podle mluvčí MŽP Petry Roubíčkové zatím není pravomocné a nelze tedy k němu sdělit žádné podrobnosti.

Podnikatel Krúpa měl zájem o firmu Geomet, která má licenci na těžbu lithia. Z obchodu sešlo

Číst článek

Další žádost Geometu pak úřad přímo zamítl toto pondělí, tedy 15. července. Neudělil mu souhlas k podání návrhu na stanovení dobývacího území na části cínovecké lokality, o které žádal už od loňského února. Dokument je přitom klíčový pro budoucí těžbu.

„Nebyly naplněny požadavky zákona pro jeho vydání. Rozhodnutí také nenabylo právní moci, proto nemůžeme v tuto chvíli sdělovat detaily,“ uvedla pro Radiožurnál Roubíčková.

Jak nakonec MŽP rozhodne a jaký vliv na to může mít dohoda s ČEZ zatím není jasné. Proti rozhodnutí o nevydání předběžného souhlasu s dobývacím prostorem se ale, jak potvrdil Pavlík, Geomet každopádně odvolá.

Podle Pavlíka každopádně těžaři strategického partnera stejně chtěli hledat, ačkoliv později, a to na výstavbu závodu na zpracování lithia. „Takže to, co jsme měli naplánováno, až na tu fázi výstavby se urychlilo a došlo k tomu spojení už teď,“ dodal Pavlík ke smlouvě s ČEZ.

Šéf EMH Keith Coughlan dříve řekl, že firma očekává celkové investice do zpracovatelského závodu až kolem 400 milionů USD, tedy v přepočtu kolem 10 miliard korun.

Zrušení memoranda o těžbě lithia naši práci neovlivní, vzkazuje australská firma

Číst článek

Aby do projektu vstoupila státní firma od začátku, prosazovala vláda Andreje Babiše. Zapojit se ale měl státní podnik Diamo a kabinet si to dal loni v květnu i do svého programového prohlášení.

„Prověříme možnost těžby a zpracování lithia prostřednictvím státního podniku DIAMO. Cílem je, aby maximální efekt z těžby všech nerostných surovin zůstal v rukou státu,“ stojí v dokumentu.

Ministr průmyslu Karel Havlíček ale nyní na brífinku s šéfem ČEZ řekl, že Diamo na to nemá technologie ani lidi a navíc se musí věnovat sanacím pozemků po těžbě.

Změna postoje

Sám ČEZ přitom paradoxně ještě v roce 2017 odmítl nabídku EMH a Geometu, zda by se do průzkumu a případné těžby nechtěl zapojit.

„Letos jsme se zabývali touto podnikatelskou činností, ale došli jsme k závěru, že bychom se neměli být aktivní v těžbě lithia. Nemáme s tím žádnou zkušenost. V Severočeských dolech máme povrchovou těžbu, nikoliv hlubinou. Uzavřeli jsme to s tím, že to není náš byznys, který bychom měli rozvíjet,“ řekl tehdy Radiožurnálu mluvčí polostátního gigantu Ladislav Kříž.

Těžbou lithia u Cínovce se musí aktivně zabývat státní podnik Diamo, tvrdí premiér Babiš

Číst článek

Podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše se ale svět vyvíjí a názory firmy také: „Letos jsme na valné hromadě aktualizovali koncepci podnikatelské činnosti a jedna z našich nových priorit je rozvoj nové energetiky. Díváme se na bateriové systémy, ať už velké stacionární baterie nebo pro elektromobilitu.“

To podle Beneše vedlo k tomu, že se otázkou těžby začala firma znovu zabývat.,

Na otázku, zda tedy právě ČEZ oslovil EMH ale uvedl, že to bylo obráceně. „Impulz jednat vzešel ze strany EMH.“

Cílem ČEZ podle Beneše nyní je, aby se dostala do celého řetězce od těžby až po výrobu baterie z lithia. „Když nám to celé bude dávat smysl, tak do té firmy chceme kapitálově vstoupit. Když ne, tak nevstoupíme.“

ČEZ si chce nyní udělat studii proveditelnosti těžby lithia a do konce roku se rozhodne, zda EMH půjčí dva miliony eur, což je v přepočtu 51 milionů korun. Peníze by ČEZ později mohl vyměnit za podíl v EHM a navýšit ho až na více než polovinu.

Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme