Gazprom chce, aby Ukrajina platila za plyn předem. Zlevnit odmítl

Ruský Gazprom požaduje od Ukrajiny, aby od nynějška platila za dodávky plynu dopředu. S odvoláním na firmu to uvedla agentura Reuters. Kyjev dluží za plyn, který Ukrajina odebírala od konce loňského roku až po současnost. Tvrdí, že zaplatit chce, ale nesouhlasí s prudkým zdražením plynu ze začátku letošního roku. Gazprom na nové ceně trvá, a nezměnilo to ani poslední jednání v noci na dnešek.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zásobník plynu ve městě Stryj na západě Ukrajiny | Zdroj: Reuters

Gazprom dal Ukrajině ultimátum na zaplacení do dnešních 8 hodin ráno.

Firma požadovala po Ukrajině uhradit první část dluhu v přepočtu ve výši zhruba 40 miliard korun za dodaný zemní plyn. Ukrajinci však chtěli před zaplacením vyjednat výhodnější cenu budoucích dodávek. Nesouhlasí s tím, jak ji Gazprom po vypuknutí rusko-ukrajinské krize výrazně zvýšil.

Přehrát

00:00 / 00:00

O rusko-ukrajinském sporu o plyn mluvil komentátor ČRo Libor Dvořák

Jednání, které začalo v neděli a pokračovalo v noci na pondělí, se konalo za účasti šéfa ruského Gazpromu Alexeje Millera, ukrajinského premiéra Arsenije Jaceňuka, ukrajinského ministra energetiky Jurije Prodana a eurokomisaře pro energetiku Günthera Oettingera, který fungoval jako prostředník. Dohodu však nepřineslo.

Podle návrhu by Kyjev platil za plyn požadovaných 385 dolarů pouze v zimním období, zatímco v letní sezoně od dubna do září by to bylo zhruba 300 dolarů. Co se dluhu týká, ten by firma dostala v šesti splátkách.

„Naši ruští partneři nepřijali můj návrh. Trvali na tom, že chtějí okamžitě 1 miliardu 900 milionů dolarů. Kromě toho trvají na ceně 385 dolarů za tisíc kubíků plynu po dobu celého roku,“ uvedl Oettinger.

Politické šachy

Komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák připomněl, jak se cena za plyn vyvíjela – od zlevnění na 268,5 dolarů za tisíc kubíků poté, co loni v listopadu tehdejší ukrajinský prezident Janukovyč ve Vilniusu nepodepsal asociační smlouvu s EU, přes nárůst na 485 dolarů letos v dubnu po začátku ukrajinsko-ruské krize, až po cenu současnou.

„Takže vidíme, jaké jsou to šachy, je evidentní, že ta cena je také věcí politickou,“ poznamenal Dvořák.

Přehrát

00:00 / 00:00

Dění okolo dodávek plynu přiblížil zpravodaj Martin Dorazín, komentář přidal Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií FSV UK

Spor o plyn se netýká jen Ruska a Ukrajiny. Případné zastavení dodávek by mohlo narušit transfer do Evropy, která část plynu přivádí právě přes Ukrajinu.

K tomu se však, soudě podle vyjádření Gazpromu, zatím neschyluje. I když Rusko Ukrajině pošle jen tolik plynu, kolik si ho Ukrajina dopředu zaplatí, úplně „zavřít kohouty“ firma nechce. Evropské odběratele se snaží uklidnit prohlášením, že Ukrajina je povinná plyn do Evropy přes své území přeposílat. Záruka to však není.

Dokud plyn v porubí je, jen těžko lze Ukrajincům zamezit, aby se k němu dostali. Podle Karla Svobody z Institutu mezinárodních studií tak hrozí opakování krize z roku 2009.

„Ten mechanismus byl takový, že Gazprom poslal míň o ten ukrajinský podíl, Ukrajinci stejně odebírali, druhý den Gazprom dále snížil dodávky o ten ukrajinský odběr – a po sedmi dnech se to vlastně dostalo na takovou úroveň, že už ten plyn fyzicky nemohl téct,“ uvedl Svoboda.

Sama Ukrajina by podle Libora Dvořáka mohla v případě přerušení dodávek nějaký čas vydržet. „Minimálně do podzimu, možná do začátku zimy by Ukrajina zřejmě vystačila, i s využitím vlastních zdrojů zemního plynu,“ řekl Dvořák.

Pokud by nedohoda trvala dál, mohla by se Ukrajina pokusit vyjednat reverzní dodávky ruského plynu od odběratelů z Evropy. To sice vyjde Ukrajinu zřejmě dráž, než kdyby se jednalo o přímou platbu, je v tom však již zmiňovaná politika.

Ukrajinský premiér Jaceňuk řekl, že nebude dotovat Gazprom jako státní akciovou společnost, protože Rusko si potom za vydělané peníze nakoupí zbraně a bude jimi útočit na Ukrajinu.

A nejen to. Někdejší sleva na plyn, kterou Ukrajina dostala a pak ji zase Rusko zrušilo, souvisela i s pronájmem sevastopolské základny na Krymu.

„Pokud by Ukrajina uznala, že nemá nárok na slevu, tak by tím uznala ruskou anexi a uznala by, že Krym je ruský, což je samozřejmě z ukrajinského pohledu nepřijatelné,“ dodal Karel Svoboda.

Plynovody | Foto: Český rozhlas

Martin Dorazín, ČTK, Jan Prokeš, kov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme