Pokud si chcete úředně změnit pohlaví, musíte na kastraci. Novela kontroverzní legislativy má zpoždění

Novela zákona, který podmiňuje úřední změnu pohlaví kastrací, uvázla na mrtvém bodě. Již osm měsíců ji projednává vládní koalice, a to navzdory kritice mezinárodních organizací, jako například OSN. V Česku tak stále platí, že pokud si chcete úředně změnit pohlaví, musíte si nechat odstranit reprodukční orgány.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zákon mimo jiné ztěžuje přístup dospělých ke zdravotní péčí související se změnou pohlaví

Podmínka kastrace, která v Česku podmiňuje úřední změnu pohlaví, by měla zmizet z českého právního řádu. | Zdroj: Profimedia

Česká republika je jednou z posledních zemí EU, v nichž kritizovaná praxe přetrvává. V březnu letošního roku oznámilo ministerstvo spravedlnosti, že kastrace, která v Česku podmiňuje úřední změnu pohlaví, by měla zmizet z českého právního řádu.

Nová legislativa

Nová úprava zákona má spočívat v tom, že úřední změna pohlaví bude předcházet chirurgickému zákroku, a ne naopak. K úřední změně pohlaví bude nově zapotřebí jen osobní prohlášení a zpráva ošetřujícího lékaře.

Problém však je, že novela se neposunula ani do připomínkového řízení. Viktor Heumann z organizace Transparent lobbující za práva trans osob, která se na novele zákona podílela, míní, že problém tkví především v politicích nejsilnější vládní Občanské demokratické strany (ODS), a to přestože návrh novely předložilo ministerstvo spravedlnosti, jež vede Pavel Blažek (ODS).

Mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka serveru iROZHLAS.cz sdělil, že minulý týden o novele jednali političtí představitelé. „Ministerstvo spravedlnosti nyní rozešle dopis a požádá o zaslání písemného stanoviska a následně připravíme podklad pro další diskusi,“ sdělil bez dalších detailů s tím, že téma kastrací je „poměrně citlivou otázkou“.

Server iROZHLAS.cz chtěl zjistit, co si o novele myslí členové ODS, kteří se problematikou zabývají v poslaneckém Výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Nikdo z nich však na dotazy nereagoval, vyjádření nepřišlo ani od mluvčího ODS Jakuba Skyvy.

Jedním z předních politiků nejsilnější vládní strany, který s úpravou zákona souhlasí, je šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS). „Dlouhodobě novelu podporuji,“ řekl Vystrčil s tím, že podmínka kastrace musí z českého občanského zákoníku zmizet.

Řada problémů

Zatímco předsedové koaličních STAN a TOP 09 zrušení podmínky sterilizace podporují, lidovci jsou daleko opatrnější. „Osobně tuto iniciativu podporuji. Jsme si vědomi, že trans osoby se ve společnosti potýkají s celou řadou problémů a předsudků, sdělil v minulosti serveru iROZHLAS.cz ministr vnitra a předseda strany Starostové a nezávislí Vít Rakušan. 

Nešlo mi o sex, ale o obličej. Českému pohledu na trans* osoby nejvíce škodí sexualizace, říká Králová

Číst článek

Podobně to vidí i předsedkyně TOP 09 Markéta Adamová Pekarová. „Povinná sterilizace transgender osob je naprosto nedůstojná, nepatří do 21. století a měla by být zrušena. S návrhem na její zrušení tedy samozřejmě souhlasím.“

Mluvčí KDU-ČSL Simon Dytrych pro server iROZHLAS.cz uvedl, že v případě, že by si někdo změnil pohlaví bez chirurgického zákroku či hormonální terapie, včetně sterilizace, je nutné nejdříve vyřešit mnoho praktických otázek.

„Sportoval by daný člověk v týmu žen, či mužů? Na jaké by chodil toalety?“ tázal se s tím, že v principu by se Česko mělo řídit evropskou a obecně mezinárodní judikaturou. „Nelze tak ale udělat bez rozmyslu a pečlivého zvážení praktických dopadů takového kroku.

Novelu zákona uvítala také zmocněnkyně pro lidská práva Klára Laurenčíková. Evropský soud pro lidská práva i Výbor OSN pro lidská práva a mučení podmínku kastrace při změně pohlaví jednoznačně odmítají. Výbor OSN ji dokonce posuzuje jako mučení a nelidské zacházení, které musí skončit,“ uvedla pro server iROZHLAS.cz

Nejasnosti u věkové hranice

Podle Heumanna je nastavení věkové hranice, tedy věku, kdy si mladý člověk může úředně změnit pohlaví, klíčové. Sám má za to, že adekvátní je hranice patnácti let. „Pro tuto mládež je hrozně těžké si vyjednat respekt hlavně tím, že mají jméno, které neodpovídá pohlaví zapsaném v občanském průkaze,“ říká s tím, že problém to je hlavně ve školním prostředí či v jednání s autoritami, například s policií.

‚Čekací lhůty naskakují na roky.‘ Na celé Česko připadá 69 sexuologů, noví téměř nepřibývají

Číst článek

„Představte si, že se vám něco stane a chcete to nahlásit policii, která od vás bude chtít občanský průkaz. Několik mých přátel má zkušenost s tím, že se jim policie vysmála, pokud vypadali jako muž, ale v občanském průkaze měli písmeno F, či naopak. Příště si několikrát rozmyslí, než půjdou něco nahlásit,“ líčí.

Jenže třeba vládní lidovci hovoří o 18. roce života. Jakékoli případné chirurgické zákroky či hormonální terapie spojené se změnou pohlaví by se mohly udát až v dospělosti, až po osmnáctém roku života,“ mínil mluvčí KDU-ČSL Dytrych.

Dalším velkým problémem podle Heumanna je to, že diagnózu genderového nesouladu (diagnóza, která podmiňuje úřední změnu pohlaví), může v Česku udělit pouze sexuolog, kterých je nedostatek.

Podle dat poskytnutých redakci Ústavem zdravotnických informací a statistiky je v Česku pouhých 69 lékařů se zaměřením na sexuologii.

„Sexuologů je hrozně málo, teď jsou úplně přehlcení, čekací lhůty naskakují na roky. Bez návštěvy u sexuologa to však nejde,“ říká Heumann s tím, že Česko je poslední zemí EU, kde posudek ke změně pohlaví musí poskytnout sexuolog. „V jiných zemí to může udělit například psychiatr, o což usilujeme i u nás, protože by to výrazně zrychlilo celý proces,“ komentuje Heumann.

Anna Košlerová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme