Putin přiznal, že na Krymu působili neoznačení ruští vojáci

Vojáci bez označení, kteří působili na Krymu a kteří přispěli k ovládnutí poloostrova proruskými silami, byli ruští vojáci. Přiznal to dnes v televizní debatě s občany ruský prezident Vladimir Putin. Ten zároveň odmítl, že by ruská armáda v současnosti působila na východě Ukrajiny, z čehož Rusy obviňuje Kyjev i NATO.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vladimir Putin hovoří s novináři po živém vysílání debaty s občany | Foto: Reuters

Působení ruské armády na Ukrajině, kde proruští aktivisté v několika městech obsadili správní budovy a získali i zbraně, Putin označil za nesmysl.

„Jsou to všechno hlouposti, na východní Ukrajině nejsou žádné naše jednotky, žádní členové zvláštních služeb nebo instruktoři. Jsou to všechno místní občané a nejlepším důkazem toho je, že ti lidé teď sejmuli masky. S těmito lidmi je třeba jednat,“ řekl Putin.

Přehrát

00:00 / 00:00

To nejpodstatnější z projevu Vladimira Putina přiblížil komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák

Putin se rovněž opřel do Kyjeva za jeho akci proti ozbrojeným separatistům. Kyjevské úřady se podle něj dopustily vážného zločinu, když poslaly na civilní obyvatelstvo tanky a letectvo.

Jediným řešením současné rusko-ukrajinské krize je podle Putina dialog. Není prý však třeba hledat řešení krize v Ženevě (tam dnes začala mnohostranná jednání), ale hlavně uvnitř Ukrajiny.

„Dá se snad najít v ukrajinské otázce kompromis mezi Spojenými státy a Ruskem? Kompromis se dá najít ne mezi dalšími vnějšími hráči, ale mezi politickými silami uvnitř Ukrajiny. To je klíčová otázka. Zvnějšku můžeme tento proces jen podporovat a pomáhat mu,“ řekl Putin.

Tři proruští ozbrojenci zahynuli při útoku na ukrajinská kasárna v Mariupolu

Číst článek

Putin zmínil také „právo“ poslat na Ukrajinu armádu, které mu už dříve poskytla horní komora parlamentu. Řekl, že pevně doufá, že nebude muset tohoto práva využít. Rusko má u hranic s Ukrajinou několik desítek tisíc vojáků.

Podle vedoucího ruské redakce Radia Praha Libora Kukala zřejmě není třeba výrok přeceňovat. „Myslím si, že je to pořád část taktiky, tedy vytvářet tlak, aby se donutil Kyjev i západní země k rozhovorům,“ řekl Kukal.

Přehrát

00:00 / 00:00

Projev Vladimira Putina okomentoval vedoucí ruské redakce Radia Praha Libor Kukal

Ruský prezident mluvil také o Krymu. Přiznal, že mezi neoznačenými ozbrojenci, kteří ovládali poloostrov před a během konání referenda o připojení k Ruské federaci, byli ruští vojáci, což Moskva v průběhu manévrů na Krymu popírala.

„Za zády krymské domobrany samozřejmě stáli naši vojáci. Jednali velmi korektně, účinně a profesionálně,“ uvedl ruský prezident.

Řekl zároveň, že žádná akce se předem nepřipravovala, že to byla reakce na momentální situaci a že úkol byl splněn tím, že vojáci ochránili rusky mluvící obyvatele.

Kukal však v souvislosti s Krymem podtrhl jiný argument, který od ruského prezidenta také zazněl.

„Putin řekl jednu věc, o které dříve otevřeně tolik nemluvil: jedna z příčin, proč vlastně byl Krym připojen, je vojenská motivace, protože Rusko nevěří Západu a je si téměř jisté, že pokud by nic neudělalo, tak by Ukrajina dříve nebo později vstoupila do NATO. Ale i kdyby do Aliance nevstoupila, tak by bylo velice pravděpodobné, že v Sevastopolu bude americká vojenská základna, což by pro Rusko bylo jak z vojenského, tak emocionálního hlediska naprosto nepřijatelné,“ uvedl Kukal.

Podobně se možná Rusko podle Kukala dívá i na východ Ukrajiny.

O Ukrajině se jedná v Ženevě. Kyjev chce otevřít otázku vrácení Krymu

Číst článek

Putin dnes odpovídal na otázky novinářů a občanů při pravidelné výroční tiskové konferenci. Ta trvala asi čtyři hodiny.

Položit otázku mohl teoreticky kdokoli – e-mailem, esemeskou či skrze záznamník na telefonní lince. Za osm dnů, kdy se daly otázky posílat, přišlo údajně přes dva miliony dotazů.

Otázky pak prezidentovi pokládali moderátoři či několik desítek lidí ve studiu. Telemostem byly přenášeny i dotazy několika lidí z krymského Sevastopolu.

Dotaz zazněl i od bývalého analytika NSA Edwarda Snowdena, prominentního amerického uprchlíka, který v Rusku pobývá na neznámém místě. Svoji otázku Snowden položil v angličtině prostřednictvím videopřenosu. Nebylo z něj však jasné, zda byl naživo, nebo předtočený.

Snowdena, který vyzradil tajné informace o sledování telefonických hovorů a e-mailů americkou tajnou službou, zajímalo, zda Rusko také taková data o komunikaci svých občanů shromažďuje a vyhodnocuje. Putin to v odpovědi odmítl.

Ukrajina. Proruští aktivisté v Luhansku sledují televizní vystoupení Vladimira Putina | Foto: Reuters | Zdroj: Reuters

Pavel Novák, ČTK, Český rozhlas, kov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme